středa 4. prosince 2013

Vzorky destilátů od Flaviar: Tentokrát v duchu španělské inkvizice

Nechávám si posílat vzorky destilátů přes službu Flaviar, které jsou tematicky laděné (koňak, rum, tequilla atd.). Člověk tak může jednoduše narazit na zajímavé značky, které nemusí být u nás k dostání nebo je jednoduše nezná. Na druhou stranu – ne vždy se to ale Flaviaru povede. Například většina tequilly mně vůbec nechutnala a šla ihned do dřezu.
 

Poslední zásilka mě ovšem potěšila. Španělské brandy jsem proto seřadil podle toho, jak mně chutnaly. Navíc jsem zkusil najít české prodejce. Za nejlepší vzorek považuji Gran Duque De Alba XO. Nejslabší pak Romate Uno en Mil Solera Gran Reserva. Názor je to ale čistě subjektivní.

Gran Duque De Alba XO

Tato ušlechtilá brandy zrála 15 až 20 let v amerických dubových sudech, které byly předtím použity ke „staření“ sherry. Má tmavou, velice specifickou barvu s výraznými odlesky a jemnou, elegantní a komplexní vůni s nádechem čerstvých švestek, rozinek, cedrového dřeva a vanilky. Chuť je hřejivá, sametová, s příjemně dlouhým závěrem a náznaky datlí.
 

Prodej v Česku

Osborne Carlos I Imperial

Osborne Carlos I Imperial je údajně to nejlepší, co tato pálenice nabízí. Tradiční španělská brandy z oblasti Jerez, která zrála systémem „solera“. Brandy je vyrobena pouze z odrůd Airem, v tradičních měděných sudech „Alquitaras“, a následně zraje v amerických dubových sudech 
v průměru 20 let. Brandy má plnou a vyváženou chuť s jemně sametovým závěrem.

Prodej v Česku



Mascaro Ego X. O. 

Mascaro Brandy Ego XO je výjimečná brandy, která v průběhu výroby prochází dvojí destilací. Následně je uložena do prvotřídních francouzských dubových sudů k osmiletému odpočinku, díky čemuž potěší příjemným aroma vanilky a dubového dřeva. Chuť má silnou s nádechem krému 
a pražených ořechů s lehce pálivým nádechem. Finiš je vybalancovaný, jemný a elegantní. Je výborným doplňkem k vysoce kvalitním doutníkům.
 

Prodej v Česku

Fernando De Castilla Solera Gran Reserva 


Fernando de Castilla Solera Brandy zraje po dobu 5 až 6 let systémem solera, což je tradiční dynamická metoda, při které jsou míchány různé ročníky a poté společně zrají ve vybraných sudech. Jednotlivé sudy této brandy jsou vybírány týmem odborníků a individuálně selektovány pro míšení. Fernando de Castilla Solera Reserva Brandy má zlatou mahagonovou barvu a pyšní se elegantním, ovocným aroma. Její chuť je komplexní, vybalancovaná a harmonická.
 

Prodej v Česku

Romate Uno en Mil Solera Gran Reserva 

Pálenice Romate byla založena již v 18. století v oblasti Jerez. Brandy Remote Uno en Mil Solera Gran Reserva je unikátní v tom, že zraje v jednom z amerických dubových sudů. Nejsou ovšem míchány. Brandy zraje více než 36 měsíců a v tomto případě rovných 12 let.
 

Prodej v Česku: zatím jsem nenašel

Mrkněte na Flaviar.com


středa 20. listopadu 2013

Malé radosti z oblasti Cognac

Sešlo se u nás doma hned několik radostí – tentokrát z oblasti Cognac. Rozšířil jsem totiž svoji sbírku koňaků o Bache Gabrielsen Hors d'Age Grande Champagne Cognac. Jde o směs nejméně padesátiletých koňaků. Nejstarší eaux-de-vie pochází z roku 1917 a nejmladší kolem roku 1960. Počítám, že by tento koňak mohl dlouhodobě získat na ceně. Pokud ovšem vydržím a lahev neotevřu. 

Abych ze zásilky taky něco měl, objednal jsem ještě ABK6 VSOP Grand Cru Single Estate Cognac. ABK6 je poměrně mladý a malý producent koňaku, který ovšem posbíral řadu mezinárodních ocenění. Radost mně taky udělal dárek k narozeninám, který jsem dostal od rodiny mé přítelkyně. Konkrétně – Frapin VSOP Grande Champagne Cognac.




Oba poslední jmenované koňaky jsou výtečné, a přitom cenově dostupné (cca 50–60 USD). Pokud máte raději něco jemnějšího, zkuste Frapin VSOP. Druhý zmiňovaný ABK6 VSOP Grand Cru je poněkud „drsnější“. Nic pro holky, což jsem úspěšně otestoval na Veronice.


pondělí 14. října 2013

Choriza, salsiccia – klobásky k sežrání



V Argentině jsem si zamiloval klobásky chorizo, které byly součástí „parillady“, což je mix grilovaných žeber, masa, klobásek, kuřat a dalších dobrot. Choriza jsou pikantní klobásky z nasekaného syrového vepřového masa, slaniny ochucené a obarvené drcenou paprikou, bylinkami a česnekem. 



Zkoušel jsem je neúspěšně sehnat v Praze. Místo toho jsem ale u Sváčka objevil klobásky salsiccia, které se vyrábí z hovězího nebo vepřového masa s přimícháním kousků slaniny a bůčku. Tedy to samé, ale bez červené papriky.

Salsiccia, stejně jako choriza, jsou perfektní ke grilování, ale i k opečení na pánvi. Můžete je dělat jen na oleji, nebo na troše vína. Geniální je na nich, že je prostě hodíte na pánev, párkrát propíchnete, opečete z obou stran a za chvíli máte skvělou večeři z poctivého masa. Klobásky jsou i po opečení krásně šťavnaté. 

Salsiccia
Pak stačí nachystat pečivo, víno, možná ogrilovat zeleninu a je hotovo. Nevýhodou je, že vás výživový poradce asi moc nepochválí. Přece si ale nebudeme kazit ty naše malé radosti.

Zkuste to.


středa 2. října 2013

Rosa de los Vientos a fotka v záhlaví blogu



Naše letošní cestování po Argentině bylo dost o jídle a návštěvách vinařství. Co taky chcete dělat v zemi, která je jedna velká placka a samá pastvina. Ve vinařství Familia Schroeder jsme ochutnali nové šumivé víno Rosa de los Vientos – příjemný, jemný Pinot Noir růžové barvy. Veronika si ho zamilovala. Fotka v záhlaví je z kempu, kde jsme museli lahev vychladit v řece. 

Dobrou zprávou je, že tuhle dobrotu můžete koupit i v Česku. Nabízí ji například e-shop OpenWine.cz. A jak jsme sami otestovali, karton o šesti lahvích při oslavách narození dítěte zmizí docela rychle. Bublinky moc nepiju, ale tohle je prostě fajn.


Výlet do Trenčína. Římský nápis a pivovar Kaltenecker.

Nic nepotěší moravské srdce, jako když může vzít Slováky do Trenčína a ukázat jim nějakou tu pamětihodnost. Naše první zastávka byla v hotelu Elizabeth (dříve Tatra), kde můžete vidět legendární římský nápis, o kterém každý Slovák slyšel, ale málokterý ho viděl. 


Nápis zmiňuje vítězství II. římské legie nad Germány během Markomanských válek v roce 179 a zároveň připomíná existenci osady Laugaricio. Na vytesaném textu je asi nejzajímavější fakt, že je tu už více než 1800 let a široko daleko (v rámci celé střední Evropy) nic podobného nenajdete. 


„Na počesť víťazstva [alebo: Na víťazstvo/Víťazstvu) cisárov z vojska [alebo: a vojska/Vojsko], ktoré táborilo [alebo: ležalo/sídlilo/usadilo sa/rozprestrelo sa] v Laugariciu, 855 vojakov II. légie Marcus Valerius Maximianus, legát II. pomocnej légie dal vyhotoviť.“ Zdroj Wikipedia

Druhá zastávka pak byla v restauraci Papanica, což není žádná pamětihodnost, ale můžete si zde dát výborné speciály z malého slovenského pivovaru Kaltenecker. Zkusili jsme chilli pivo a černé Kaltenecker Brokat 13. Chilli pivo bylo docela fajn, ale je to spíš taková malinovka pro holky s pálivým dojezdem. Černé pivo bylo ovšem vynikající a překvapující tím, že není sladké. Je silné, cítit kouřem a hlavně báječně hořké. Rozhodně doporučuju.

Chilli pivo
Poslední zastávkou pak byl Trenčiansky hrad, ze kterého je úžasný výhled. Pokud se někdy podíváte do Trenčína a zkusíte „naši“ trasu, určitě doporučuji změnit pořadí. Po těch pivech se na hrad opravdu špatně leze. Lepší bude omrknout nápis, vylézt na hrad, projít město a zakončit to u speciálů. 




čtvrtek 26. září 2013

Večeře u Emy Destinové



Dali jsme si s Veronikou po delší době „rande“. Tentokrát jsme šli do restaurace u Emy Destinové, kam jsem Lime& Tonic koupil voucher „Šťavnatá kombinace ryby a steaku“

Předkrmy (včetně křupavého bůčku), steaky i dezerty byly výborné. Nejlepší byl ale závěr. Potřeboval jsem něco na vytrávení. Vrchní doporučil rum Gosling´s Family Reserve. Prý že je drsnější, námořnický. Měl pravdu, pití je to parádní. Škoda jen, že v maloobchodě stojí sedmička stejně jako 15 plachetnic z Božkova. 

Jedna zajímavost – rum se prodává v lahvích od šampaňského. Vrchní říkal, že je tak dřív pašovali do USA. Nevím, jestli se tomu dá věřit, ale je to pěkná marketingová legenda. Jaký rum pila Veronika, jsem úspěšně zapomněl. 


Proč vlastně „Mini radosti“?



Říkal jsem si, že je škoda, že nikde nemáme sepsané ty naše malé radosti, které nás pořád potkávají. Dobrá restaurace, zajímavé místo na výlet, zapadlý příjemný penzion nebo třeba lahev skvělého rumu. Proto jsem vytvořil tento blog, který mně to pomůže udržet v hlavě a vás třeba inspiruje. 

Nečekejte ovšem recenze à la food nazi, spíš jednoduchá doporučení na věci, zážitky, které nás prostě bavily. Pokud sami víte o něčem zajímavém, dejte vědět.

Vladislav